Nález poloplně kvetoucí formy jaterníku podléšky v naší přírodě
Bylo jaro, začátek dubna . To už má sluníčko potřebnou sílu k tomu, aby dávalo přírodě potřebný zdroj života světlo a teplo. V tu dobu každoročně vyrážím z Litoměřic do zvlněné malebné krajiny východní části Českého středohoří, která se po přerušení hlubokým údolím řeky Labe rozprostírá východně od Brány Čech. Ve srovnání s kuželovitými vrchy na západě jsou v jeho východní části stráně kopců táhlejší, s celou řadou náhorních plošinek. Jsou zalesněny převážně listnatými lesy, ponejvíce duby, habry, jeřáby, břízami, které, v té době ještě neolistěné, propouštějí paprsky životodárného sluníčka až do jejich přízemního patra. Země, přiměřeně humusovitá, je pokryta zpola rozpadlým listím, zpod kterého začíná rašit vše co patří do zeleného světa rostlin. Tempo rašení se neustále zrychluje a během 14 dnů není po zimě ani památky. Kdo se opozdí, přijde o ten nejkrásnější moment věčně se opakujícího ročního koloběhu. Sem tedy zavítám každoročně, abych nasál tu omamnou vůni nastávajícího jara a návrat života do matičky přírody. V jeho počáteční fázi, na přelomu března a dubna, tu rozkvétá statisíce květů Hepatica nobilis var. nobilis jaterníku podléšky, převážně v modré barvě, řídčeji v odstínech barvy růžové, najdou se i rostliny s květy bílými či modrofialovými. Jejich barvu doplňují žluté květy Primula veris - petrklíče, omamně voní roztroušené keříky plně rozkvetlých Daphne mezereum lýkovců. Jako správně postižený kytičkář v sobě také každoročně skrývám naději, že při tom surfování jarní přírodou objevím zejména v obrovském množství kvetoucích podléšek něco nového, zajímavého. Vždyť právě tento rostlinný druh je známý a vyhledávaný sběrateli a pěstiteli pro proměnlivost tvarů a barevných odstínů květů, proč tedy bych v tom severočeském podléškovém ráji nemohl nějakou raritu objevit i já? Leč neobjevil jsem. Dlouhá léta. Přišlo však jaro 2002 a nález stál zato. Mojí nejoblíbenější lokalitou ve výše uvedeném pohoří je prostor mezi vrchem Varhoštěm (s krásným výhledem z rozhledny na meandr Labe) a mezi Dlouhým vrchem, zpola lysým, zalesněným jen částečně. Sem chodívám rád asi také z pohodlnosti, protože se tu nachází několik náhorních plošin, na kterých v té době kvetou stovky a tisíce podléšek, stačí se jen rozhlédnou. A potom jsem ji uviděl.
V mělkém dolíčku, chráněném trnitými větvemi šípku, se nacházel spolu s několika dalšími podléškami malý trs rostliny, která se mi jevila od ostatních vizuálně odlišná. Její květy, na pohled nevýrazně modré, byly otevřeny jen zpola, některé petaly se jevily částečně pokroucené. Uvnitř květů se zdály být při letmém pohledu ještě další menší petaly. Také listy u podléšek raší a dorůstají po odkvětu nebyly v této fázi ročního vývoje rostliny viditelně v pořádku. Ač teprve narůstající, zdály se mi nezvykle pokroucené. Že by konečně nějaký objev? Rostlinu jsem vyjmul z půdy s dostatečným balem a doma ji umístil do hliněného květináče. Čekal jsem netrpělivě na její další vývoj oproti jiným rostlinám na původním stanovišti byla v růstu viditelně opožděna. Přesazení proběhlo bez problémů a rostlina pokračovala ve svém růstu. Květy se po několika dnech otevřely a já jsem mohl konstatovat, že se mi podařil v přírodě unikátní nález poloplně kvetoucí formy Hepatica nobilis var. nobilis. Zde bych si dovolil v mém příspěvku malou vložku.
V naprosto zcela ojedinělých případech a z dosud neobjasněných příčin ( v Evropě jde asi okolo 20 popsaných nálezů takových rostlin) dochází u Hepatica nobilis k přeměně plodolistů a tyčinek na okvětní lístky a tím ke vzniku rostliny plnokvěté. Obvykle se velikost nových okvětních lístků od okraje květu k jeho středu zmenšuje, nalezené rostliny se formou květů odlišují, ta je však potom stabilní, což hraje důležitou roli při následném rozmnožování dělením rostliny, která pochopitelně nepřináší semena. Vedle této plnokvěté formy je tu forma květenství poloplného, tzv. forma semiplena, kdy se navíc v květu mohou nacházet ještě nepřeměněné tyčinky s pylem, což je obzvláště vyhledávané těmi několika šlechtiteli, kteří v Evropě v současnosti působí. Za jakých podmínek k zmíněnému zcela ojedinělému jevu v přírodě dochází, není dosud spolehlivě zjištěno. Jako možné podněty vzniku se např. uvádí ekologicky narušené prostředí, chemické vlivy v ovzduší ale i v půdě, zvýšená radiace prostředí, vliv jednoho činitele či několika najednou apod. Je to jakási obdoba vzniku čarověníků především na jehličnanech, kde v úvahách o příčinách jejich vzniků jsme již dále, ( viz např. práce ing. Miroslava Kostelníčka: Čarověníky v naší zahradě).
Vraťme se však k mému nálezu. Vzal jsem v úvahu skutečnost, že od výsevu semene až po první zakvetení podléšky uplynou čtyři roky, potom jsou potřebné obvykle ještě další dva roky k tomu, aby se rostlina ve své růstové i květní formě stabilizovala. Nalezená rostlina měla za sebou asi dvě květní období v přeměněné formě + 4 roky pozorování u mně. Mohu tedy poskytnout tyto poznatky:
Popisovaná Hepatica nobilis var. nobilis, forma semiplena neměla v prvním roce nálezu (2002) standartní formu rostliny tohoto druhu. Okvětní lístky byly částečně pokrčené a jejich počet byl u jednotlivých květů dosti nevyrovnaný. Obdobně i vnitřní okvětní lístky květu. Některé z listů, které vyrašily v prvním roce po přesazení, vykazovaly menší deformaci. Celá rostlina působila určitou nedotažeností potřebné formy. Toto vše se od následujícího roku 2003 změnilo. List rostliny je svěže zelený a vykazuje potřebný tvar. Květy jsou na pevných 10 cm dlouhých lodyhách, které je drží ve vztyčené poloze. Jejich barva je středně modrá. Jsou utvářeny převážně šesti až sedmi základními okrouhlými okvětními listy, uvnitř květů se pak nacházejí úzké a kratší přeměněné okvětní lístky, které se ve dvou až třech řadách překrývají. V první fázi květenství jsou tyto lístky ve své polovině přehnuté směrem dovnitř, připomínající tvar knoflíku, později se narovnají. Připomínají tím známou semiplenu H.transsilvanica ´Elison Spence´ (viz foto). Mezi vnitřními okvětními lístky se nacházejí tyčinky s pylem, zda je fertilní, nebylo dosud zjišťováno. Doba květenství trvá cca 4 týdny. Celá rostlina působí zdravým dojmem a velmi dobře přirůstá. V r. 2005 byla oddělena jedna rostlina, tato po roce vykvetla zcela shodně s matkou a dále bezproblémově roste. Proto jsem mateční rostlinu v r. 2006 znovu dělil a získal dalších 5 samostatných, zdravých rostlin. Nalezená podléška dostala jméno po krásné dívce ´MARION´.
Na závěr sdělení, že je to první popsaný nález poloplně kvetoucí rostliny Hepatica nobilis v ČR, i když vím ještě o další rostlině. V zahraničí vzbudila značný ohlas, v současnosti je v péči třech šlechtitelů a jedné botanické zahrady v SRN, takže se o její přežití v kultuře neobávám. Navíc dělá naší zemi dobrou propagaci.
Ladislav Materna
Tento článek byl napsán na vyžádání redakční rady klubového časopisu Skalničkář a byl zveřejněn v jeho č.4/2006