Hepatiky v Japonsku > Cesta do Japonska za Hepatikami

Cesta do Japonska za Hepatikami

Pro AGS Denmark napsala Gunhild Poulsen

Překlad z angličtiny Ladislav Materna

     V březnu 2009 jsme se spolu s manželem vydali na cestu, která by se dala nazvat naší cestou životní. Cílem bylo Japonsko. Samotný pobyt v této zemi byl perfektně a detailně připraven naším japonským přítelem, jenž nás i po celou dobu pobytu doprovázel. Účelem této cesty bylo vidět Hepatiky v zemi jejich původu, poučit se o jejich pěstování a o existenci nových druhů, tedy o oboru, ve kterém Japonci dosahují vynikající výsledky. Věnují Hepatikám velkou pozornost zabývají se jejich pěstováním již celé poslední dvě století.

     Japonský název Hepatiky je Yukiwarisou, což v překladu znamená rostlina prorážející sněhem, je to velmi příhodné pojmenování. Botanický název zní Hepatica nobilis var. japonica a vyskytuje se ve třech formách: Forma japonica, forma variegata a forma magna. Kromě těchto forem je domácí formou Japonska i forma pubescens. Největší pozornost je věnována formě magna, která má ze všech největší květy. Vyskytuje se v severozápadní části země v oblasti Niigata a Sado Island, kde bylo nalezeno v průběhu doby nejvíce odchylek forem květů.

Naše první poznatky

     Po přistání na letišti v Narita jsme měli možnost seznámit se s Hepatikami velmi brzo. Náš přítel nás zavedl do jeho 60 m2 skleníku, v němž je umístěno více než 2000 různých a v tom čase i kvetoucích druhů Hepatik. Byl to pro nás neuvěřitelný zážitek ( Foto č. 1 ) Zatím co můj manžel spěchal pořizovat záběry kamerou, mně se dostávaly informace o zvláštnostech jednotlivých skupin, Senne-Zaki, Sandan-Zaki. Nidan-Zaki, Nichirin-Zaki atd. A také samozřejmě o obzvláště cenné skupině o originálech . Pod tímto označením jsou vedeny rostliny, které náš přítel vypěstoval křížením. Tyto originály jsou pečlivě vybrány z celé vypěstované skupiny, odděleny a pozorovány po dobu tří let než může být potvrzena jejich originalita. Tato doba je nutná, neboť květy rostlin mohou varírovat a jejich forma se ustálí teprve po výše uvedené době. ( Foto č.2 ) Některé z těchto originálů bude možno spatřit po několika letech na výstavě v Tokiu. Byl to pro mne obrovský zážitek. Všechny typy byly reprodukovány ve stovkách, desítkách atd. jednotlivců. Na mém webu: www.gtpoulsen.dk (klik na Yukiwarisou) je možno vidět systematické řazení odlišných typů včetně fotografií. Náš přítel nám sdělil, že po první selekci rostlin kvetoucích prvním rokem vyřadil a daroval sousedům a přátelům okolo tisíce rostlin, zbytek, který si ponechal, umístil do květináčů v 10 boxech, v každém po 40.rostlinách. Přitom v každém květináči jsou 4 rostliny ( 1600 rostlin !! ) Náš přítel mi nabídl vybrat si podle mé úvahy nějaké rostliny. Pochopitelně jsem tuto nabídku přijala. Navíc jsem dostala vybranou žlutě kvetoucí rostlinu.

     Náš hostitel má obrovské znalosti v pěstování nových druhů a vysvětloval kterou rostlinu s kterou křížil a proč. Zná vše o tvaru petalů, o barvách, o pruhování či tečkování, o listech. O co např. on, ale i ostatní pěstitelé usilují, je křížení Sandan-Zaki s např.Karako-Zaki, Nidan-Zaki atd. Primárně by to nemohlo být možné protože Sandan-Zaki nemá za normálních okolností pylové váčky ani blizny. Avšak občas se i u této rostliny přece jen vyskytnou. Pyl se potom použije k opylení Karako-Zaki a tím se dostane tzv. rostlina F 1 (generace 1). Za normálních okolností vznikne Hyoujunka, tj. jednoduše kvetoucí rostlina, která má jak pylové váčky tak i blizny, ale má současně i geny Sandan-Zaki i Karako-Zaki, které se obyčejně projeví v příští generaci. Tyto F1 rostliny mají ve šlechtění plnokvětých a poloplných forem svoje nezastupitelné místo. Často se u forem Sandan-Zakine neobjevuje pyl automaticky a tak se používá speciální technika, kdy se skalpelem nařízne z boku tyčinka a tímto způsobem se pyl získá. V této technice jsem byla proškolena a doma jsem si to potom na několika rostlinách vyzkoušela. Návštěva těchto skleníků byla pro mne bezesporu největším přínosem v celém zájezdu a byla bych v něm ráda strávila i více času.

     Soukromé zahrady v Japonsku jsou většinou velmi malé. Zahradu našeho přítele tvoří asi 2 m široký záhon podél domu. Někteří účastníci našeho zájezdu tuto skutečnost chápali odlišně. Sami mají doma větší zahrady a proto jen obtížně mohli ty japonské srovnávat se svými dánskými, kde je dostatek místa pro Magnolie, Kamelie, Rhododendrony, Pierisy, Orchideje atd.. Asi proto, že Hepatiky nebyly jejich hlavním zájmem.

Výstava v Niigatu

     Příští den jsme ráno odjeli na sever do Niigata, kde jsme navštívili první z několika výstav Hepatik. Tuto organizovala IHS Národní Hepatiková Společnost. Sešli jsme se tam s dalšími pěstiteli Japonci, žijícími v Niigatě. Náš přítel otevřel výstavu a byl pak naším průvodcem po společné cestě v oblasti Niigata. Účast na výstavě pro nás znamenala neskutečný zážitek. Netroufám si odhadnout počet vystavovaných rostlin, ale bylo jich v různých výstavních prostorech skutečně mnoho. Všechny rostliny byly zasazené ve speciálních nádobách, které se k tomu účelu v Japonsku používají. ( Foto č. 3 a 4 ) .Na jednom výstavním stole byl umístěn box s 15. rostlinami které pocházely ze stejného křížení. Jak lze vidět na fotografii, variabilita v barvě a kresbě může být skutečně značná ( Foto č. 5 )

     Měli jsme to štěstí, že jsme se na výstavě setkali s panem Koichii Iwafuchi, který je v Japonsku nejproslavenějším tvůrcem nových typů květů Hepatik. Kromě toho je místopředsedou v IHS a je autorem mnoha knih . K naší velké radosti nás pozval k návštěvě svých skleníků a zahrady na příští den. Není mnoho těch, kteří takové pozvání dostanou a tak jsme se na příští den velmi těšili v očekávání dalšího zážitku.

Osaki Yukiwarisou No Sato

Druhý den jsme navštívili Osaki Yukiwarisou No Sato nádherné a vyhledávané místo, kde jsme se mohli pohybovat po vyznačených trasách. Viděli jsme množství různých rostlin, mezi nimi Hepatiky, Epimedia, Hydrangea, Violky, Orchideje a mnoho dalších více či méně známých rostlin. (Foto č. 6) Např. velmi početně zastoupenou populaci Kamelií ve všech barvách a formách květů. Byly zde zastoupeny i četné druhy stromů, které však s ohledem na včasnou roční dobu bohužel postrádaly listí.

     Ve stáncích poblíže východu byly na prodej jak Hepatiky tak i spousty rozličných věcí, které s nimi souvisely - knihy o Hepatikách, pohlednice, fotografie Hepatik apod. V jednom stánku jsme se znovu potkali s panem Iwafuchim, který zde podepisoval svoji nejnovější knihu o Hepatikách. Neodolala jsem a zakoupila si jeden výtisk s podpisem a věnováním autora.

Návštěva u pana Kochii Iwafuchi

     Pan Kochii Iwafuchi vlastní několik velkých skleníků. Jeden pro kaktusy, ostatní pro Hepatiky. Jako vždy, vidět tolik rostlin pohromadě, bylo ohromující. Pan Iwafuchi ( Foto č. 7) žije na venkově a jeho dům je umístěn na rozlehlém pozemku. Samozřejmě jsme si prohlédli jeho zahradu, kde pěstuje velké množství Hepatik. Po prohlídce jeho úchvatných skleníků jsme byli pozváni do jeho domu, kde jsme byli usazeni podle staré japonské tradice na polštáře na podlaze, popíjeli čaj a konzumovali různě upravenou zeleninu jako marinované bambusové výhonky a další pochutiny, které jsme sice nedokázali identifikovat, ale nám všem velmi chutnaly. Poznat tento pradávný, odlišný způsob stolování a pohoštění byl pro nás opět dalším zážitkem. Japonci jsou velmi štědří a pohostinní a tak mi pan Iwafuchi při odchodu daroval několik špičkových Hepatik.

Školky

      Na tomto zájezdu jsme navštívili několik pěstíren a výstav Hepatik o kterých by se slušelo zmínit šířeji, je to ale dost obtížné. Rozsah jejich činnosti je obrovský a všechno postihnout by bylo nad rámec tohoto článku. Vidět tyto soukromé japonské zahrady a pěstírny jako my v období květu rostlin je skutečně velkým zážitkem. (Foto č. 8)

Sado Island

     Na druhý den jsme se časně zrána přesunuli z Niigata do oblasti Sado Island. Sado Island se nachází v oblasti Japonského moře asi dva a půl hodiny plavby od Niigata. Na palubě trajektu jsme s velkým překvapením zjistili, že zde nejsou žádná sedadla. Oproti tomu se zde nacházely místnosti s lůžky pro 10 15 osob, každé vybavené polštáři a přikrývkami. Za podložku na postelích sloužil koberec, sice na pohled poněkud drsný, ale překvapivě pohodlný.

     Sado ga shima, což je japonský název pro Sado Island, je hornatý ostrov obývaný pouze podél jeho pobřeží. V horách se nachází velké množství populace Hepatik a právě na tomto ostrově byla nalezena podstatná část rostlin, které představují základ druhů jež se dnes pěstují. Také jsme mohli spatřit místo, kde byla kdysi nalezena legendární Hepatica nobilis var. japonica ´Yuzuru´. ( Foto č. 9 ) Uskutečnili jsme i prohlídku hornaté zalesněné části Sado Island, kde jsme se přesvědčili o existenci skutečně bohaté populace Hepatik a souběžně rostoucích dalších rostlin např. Adonisů. Bohužel začalo záhy pršet a příkré svahy se pro nás staly neúměrně kluzké. Museli jsme změnit náš původní záměr - poznat tuto přírodní lokalitu hlouběji. A tak jsme neplánovaně navštívili ještě další tři pěstitele Hepatik. První se zabýval pěstováním druhů Sandan-Zaki a Nidan-Zaki, další se specializoval na variabilitu listů a třetí nám předvedl nové, krásně červené kvetoucí rostliny Karako-Zaki, jež právě vyšlechtil. Daroval každému z nás jednu F 1 rostlinu, kterou použil při vyšlechtění nového druhu. V současné době mám již z této rostliny semena a s napětím očekávám jaký bude výsledek po jejich vyklíčení za 3 roky.

     Sado Island ( Foto č. 10) je specifickým přírodním útvarem. Poznali jsme členitost jeho prostoru od hor k pobřeží s jeho drsnými útesy, oblastí dnes již uzavřených dolů na zlato i malé vesničky. Za poučný pobyt na tomto ostrově jsme byli našemu průvodci vděčni.

     Dalším zážitkem o kterém bych se chtěla zmínit, byl pobyt v hotelu na Sado Island. Nese jméno Ryokan, což znamená, že podlahy v místnostech jsou pokryty japonskou specialitou podložkou Tatami a kde v postelích nazvaných Faton jsou matrace položené taktéž na Tatami. Spát v takové posteli by mohlo někoho předem vystrašit. Ne však v té, která se nabízí v hotelu Ryokan. Spali jsme fantasticky.

     Ještě než jsme ukončili náš tamější pobyt, poobědvali jsme v sedě na podlaze oběd, který se skládal z různých druhů ryb a jiných mořských zdrojů. Každý dostal na talíř rozložitého kraba, opékanou rybí hlavu s očima a ploutvemi, rozličné mušle, syrovou rybu, pečenou rybu, vařenou rybu. Mnohé ryby jsme ani neznali, ale byly velmi chutné. Kromě toho byly k dispozici specielní druhy japonských zelenin jako mořské řasy apod. Samozřejmě jsme také ochutnali specielní japonské rýžové víno Sake, které bylo servírované horké. ( Foto č. 11 ) Ano, Sado-ga-shima byl pro nás jedinečný zážitek i když jsme v důsledku špatného počasí nemohli vidět z hlediska milovníků Hepatik - jeho nejcennější lokality.

     Jak jsem již dříve uvedla, zájezd byl pro nás velkým a asi neopakovatelným zážitkem a jak jste jistě poznali, i zájezdem se zcela zvláštní atmosférou a obsahem. V této formě a rozsahu by se nemohl nikdy uskutečnit bez obrovské a nezištné obětavosti našich čtyř japonských přátel, kterým jsme velmi zavázáni a kterým za jejich pomoc vřele děkujeme.

                                                                                 Gunhild Poulsen

Fotografie budou doplněny asap.